Erasmus, den nultý

Autor: -
Přes všechno plánování se to (nevím, jestli říct nečekaně, nebo očekávaně) všechno posralo. Nejprve se porouchal autobus těsně před Plzní. Vypadalo to, že se opraví, ale nakonec museli zavolat náhradu. Přestože jsme jeli třeba hodinu, náhradní přijel za dvě. A to nám řekli, že přijede za 20 minut. Stáli jsme tam v kose a mě nenapadlo nic lepšího, než vyměnit jeden cookie za cigaretu, protože mi byla zima. Způsobilo to nesmírné pozdvižení. Býval bych si dal I pivo, ale nechtělo se mi vypít poslední český pivo kousek před blbou Plzní. (a přitom to byl pilsner, haha) Za 4 hodiny jsme se nedostali přes hranice.

Přijel jsem do města v 10:20. Podle mých propočtů bych se do školy dostal (nemluvě o tom, že se zavazadlem) až ve 12, kdy všichni končí, takže jsem se rozhodl jet rovnou na kolej. Na školu nezbyl čas. Bohužel číslo na kolejdědu bylo špatný (to v emailu posrali), ale hodná bulharka mě pustila dovnitř, kde jsem našel jeho skutečné číslo. Přijel o hodinu později. Internet budu prý mít až po 4 dnech od zadání MAC adresy kolejnímu geekovi (kterého jsem dnes po cca 6 pokusech nemohl zastihnout doma), takže to bude docela terno.

Kolejděda odmítá mluvit jinak, než německy. Když se na něj cizinci zmateně podívali, tak to jenom pomalu zopakoval. Bylo to skvostný. Dal mi klíče a následně mi prodal prostěradlo, peřinu a povlečení. Poté jsem šel nakoupit do pasáže u hlavního nádraží. Sehnal jsem všechno až na vejce (která mi přišla v ReWe drahá, ještě uvidím kde to mají) a rajčatového protlaku, který jsem -přísahám- nikde neviděl.

Předchůdce mi nenechal ani toaleťák, takže ten byl pro mě docela prioritou. Mmm trojvrstvý.

Nakonec byl dnešek fiasko. Díky 4-hodinovému zpoždění jsem nestihl jít do školy, což je především problém v případě nádobí, které rozdávají jenom ve čtvrtek a v úterý. Jelikož nemám chuť jíst do úterý studené ovesné vločky s mlékem, tak si musím koupit alespoň jednu pánev a varnou konvici. Možná nůž. Na toho hajzla z 4 patra co mě nutí jít nahoru a pak tam není. Fuck you.


Byl jsem fakt nasranej z toho busu, ale nakonec jsem alespoň nakoupil základní suroviny podle plánu. Normálně bych v takový situaci propadl hysterii a panice, ale tentokrát jsem doslova neměl na výběr. Kdybych se na všechno teď vykašlal, tak bych prostě zůstal o hladu a měl smůlu. Člověk je potom podstatně pragmatičtější. 










Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Creating my own Point of Sale system, Part 0: Start

Autor: -
Obrázek
I had several topics I wanted to write about (both from my dabblings in machine learning and travel stories), but a more urgent thing came up. With a change in Czech legislature, all shopkeepers are now required to authorize all transactions at the Ministry of Finances' servers. They call it EET - Elektronicka Evidence Trzeb. (electronic records of sales) Sadly, POS  just reminds me of part-of-speech tags. To deal with the ambiguity, I'll just refer to it as EET system, even though it contains more. So what exactly is EET? From march on, every time we make a sale, we have to contact their servers and send them the amount with our hashed ID we got from them by registering. Afterwards, they send an unique receipt ID back, which we have to print and give to the customer. The customer can then at any point check the receipt on their website. The specifications are all published and the state doesn't require any license to use it. It's rather annoying and requires c
Další informace

Creating my own Point of Sale system, Part 1: Design

Autor: -
This took some time, I'm (mostly) back on track. When I chatted with my SI friends, the first thing I noticed was they asked a fuckton of questions. They grilled me about specifications, use cases, reliability or scalability. They also gave insane price quotes but I'll skip over that. The reason is simple: Specifications save time. I am definitely not used to that. I'm used to quickly hacking together a sqlite database for a chatbot in python and iterating bugfixes/feature additions as I go. So I thought, "Why not do it properly for once?" Well, that was also a mistake. The first thing one notices when starting a programming project is the sheer number of decisions. From the programming language to data types, databases and used design patterns, each choice has several impacts and you don't even know the right use case if you don't work with them for some time. So let's start with the language. I am quite fluent with Python (as in, I can solve mo
Další informace

Asian Squad

Autor: -
Obrázek
One of the things I always had problems with was getting along with fellow Vietnamese. At some point I actually hated them. It's hard to name the main reason, so I'll try to talk around it instead. We start with the context. Many Vietnamese (at least the ones I know) came to the Czech Republic from Russia after the split of Czechoslovakia, because it was relatively easy to slip though the borders. They mostly had a similar background - not particularly educated, but with a ruthless (they are fucking brutal  and will stop at nothing to succeed) business sense and a desire for financial security. The main income was selling fake  brand clothes at the market, smuggling other Vietnamese and tax evasion. My parents sold vegetables and fruit, which was at the time kinda good (after 10 years, we had our own flat, even though we came with 1000$), but could not compare to clothes. As a comparison, there was a family who lives next to us that arrived at the same time with the same amount
Další informace